Projekt občanské vědy Nářečí českých strnadů má za cíl zmapovat výskyt dialektů strnada obecného na území ČR a tím přispět ke zjištění, co ovlivňuje stabilitu ptačích nářečí v krajině (a vývoj zvířecí
Projekt občanské vědy Nářečí českých strnadů má za cíl zmapovat výskyt dialektů strnada obecného na území ČR a tím přispět ke zjištění, co ovlivňuje stabilitu ptačích nářečí v krajině (a vývoj zvířecí kultury obecně).
I vy se můžete stát výzkumníky zaplňujícími doposud nezmapované oblasti! Nainstalujte si mobilní aplikaci Strnadi, zaregistrujte se do projektu a nahrajte zpěv strnada kdekoliv na území Česka – ať už ve vašem okolí nebo během výletů do přírody.
Proč nahráváme strnady?
Strnad obecný (Emberiza citrinella) je pták s jednoduchým, ale velice zajímavým zpěvem. Zdá se, že každý jedinec v určité populaci zpívá svou unikátní písničku, ale koncová část zpěvu je mezi ptáky v určitém regionu sdílená – strnadi mají svá nářečí.
Projekt občanské vědy Nářečí českých strnadů v letech 2011–2016 ukázal, že Česko je země obzvláště bohatá na strnadí dialekty a podařilo se nám vymapovat skoro celé území státu. Tím jsme se stali jedním z nejlépe prozkoumaných území na světě, co se ptačích dialektů týče. Objevili jsme několik neobvyklých lokálních nářečí, která se liší od těch běžných, známých i z jiných míst Evropy.
Znalost o rozšíření ptačích dialektů umožňuje zkoumat mnohé obecné otázky týkající se zvířecí kultury: třeba jak nářečí vznikají a co je udržuje nebo jak reagují ptáci na změny ve svém prostředí. Pro zodpovězení některých z nich je ale třeba získat velké množství dat z určitého území opakovaně, což bez zapojení veřejnosti v podstatě není možné.
Strnad obecný je pro výzkum ptačích nářečí ideálním druhem. Ačkoli na mnoha místech ubývá, pořád je ho v naší krajině dost a jeho zpěv je jednoduchý a snadno rozpoznatelný. Strnadi navíc zpívají dlouho - od předjaří až do poloviny léta.
Co nás mimo jiné zajímá?
Jsou hranice strnadích dialektů stabilní v čase? Pokud ne, stojí za jejich posuny nedávné změny ve využívání krajiny i jejím charakteru (například „kůrovcová kalamita", která rozvolnila v mnoha regionech lesní porosty)? Jsou unikátní lokální dialekty, které jsme před deseti lety na několika místech v Česku objevili, stabilní? Nebo mají tendenci k rozšiřování či spíše mizí?
Více se dozvíte na webových stránkách projektu: www.strnadi.cz